Slyšíte psí pláč ze Slovenska?

Autor petície: Sára Chovanová

Mnoho pejsk ze slovenských útulků trpý jako například z KS Zvole mají vyhublé pejsky nemají pro ně dostaečné vybavení adoptujte pejsky ze Slovenských útulků v Česku máme sice dobré útulky s krásnějšími psíky ale na Slovensku jsou v zuboženém stavu žádám vás pokud budete chtít pejska tak ze Slovenských útulků

petice 8

Darujte nový život pejskům ze slovenských útulků mnoho pejsků z útulků na Slovensku trpí jako například z KS Zvole mají vyhublé pejsky nemají pro ně dostaečné vybavení adoptujte pejsky ze Slovenských útulků v Česku máme sice dobré útulky s krásnějšími psíky ale na Slovensku jsou v zuboženém stavu žádám vás pokud budete chtít pejska tak ze Slovenských útulků jen se podívejte jak jsou ti ubozí psíci vyhublí!Potřebují druhou šanci!!

Tady se dozvíte jak to na slovensku skutečně chodí!

Slovensko je země, kde je zatoulaných psů hodně a problém psích bezdomovců se zde řeší poměrně nešťastnou formou. Jednou z nich jsou i karanténní stanice. Každá karanténní stanice je jiná. Některé fungují dobře, jiné jsou zařízeními plnými psího utrpení. Pověst psích koncentračních táborů mají KS ve Zvolenu, Trebišově a Martině, nejčastěji padají jména Vaňo, Hrdlík, Hatara. Hodně se také mluví o nehumánních odchytech psů v Košicíh a MVDr. Belákovi.

Karanténí stanice Zvole

Zvolenská karanténní stanice s příšernou pověstí spadá pod městský úřad Banská Bystrica a slouží jak Banské Bystrici tak Zvolenu. Stanici vede jistý velmi neblaze proslulý pan Vaňo. S panem Vaněm je mimořádně špatná spolupráce. Podle toho, co jsem si vyslechla od lidí z terénu, si pan Vaňo myslí, že mu karanténní stanice patří. Utrácení je tu běžnou praxí. Kontrola je nemožná. Vyhlídky štěňat na přežití mizivé. Pan Vaňo např. odmítá dočasnou domácí péči. Než by dal psa někomu domů do té doby, než se mu najde nový majitel, raději ho utratí. Stane se, že si psa zamluvíte, ale on ho dá někomu jinému nebo pes prostě zmizí. Velmi bizarním způsobem také rozhoduje o tom, komu psa dá a komu ne. Vyhodnotí-li, že se pes nehodí do bytu a vy ho chcete, ale zrovna bydlíte v bytě, psa vám nedá a raději ho utratí.

Utrpení, utrpení, utrpení

Abych se zorientovala v problému karanténních stanic, kontaktovala jsem mnoho ochránců zvířat a v mé mailové schránce začaly přistávat skutečně hrozné věci. Fotky utracených psů, informace o  hromadně umírajících štěňatech, která v KS neustojí parvovirózu, video s živým štěňátkem uprostřed psích mrtvol v autě slovenské odchytové služby, články o hromadných popravách, kdy se mrtví psi počítali na desítky, obrázky roztomilého třínohého pejska Froda, kterému v karanténní stanici jiný pes ukousl nohu a pomoci se mu dostalo až po pěti dnech. Opravdu poprvé v životě jsem ve svém počítači měla složku Štěňátka – mrtvá.  A stále dokola se opakovaly názvy 4 měst. Zvolen, Trebišov, Martin, Košice a jména Vaňo, Hatara, Hrdlík a Belák. Nad nekonečnými diskuzemi na stránkách slovenské organizace Psia duša jsem strávila několik probdělých nocí. Není to moc hezké čtení. Vím, internetová diskuze není úplně objektivním zdrojem informací, ale některé dokola se opakující informace se prostě nedají úplně ignorovat a když si je začnete ověřovat u lidí z terénu, zjistíte,  že vycházejí z reality.  Když po patnácté na různých diskusních fórech čtete, že v Martině má útulek stále karanténu, aby veřejnost neviděla správci na prsty, něco na tom asi bude.  Stejně tak mi nikdo nevysvětlí, že když někdo založí na Facebooku skupinu Nepodporujem pana Vaňa a jeho prácu v KS Zvolen a skupina má přes tisíc členů, že pan Vaňo je Mirek Dušín a někdo se proti němu prostě jenom spiknul. Zvláštní je, že skupina Podporujem pana Vaňa a jeho prácu v KS Zvolen má jen jednoho člena. Čím to asi bude?

Realita

Facebook  je plný obrázky psů s poznámkou „Hrozí utratenie!„ a slovenští ochránci zvířat dělají co můžou, aby psům zachránili život.  Inzerují zvířata, kde se dá, zařizují dočasnou péči u různých dobrovolníků, organizují dopravu a posílají psy do útulků, kde utracení nehrozí. Psi se vozí po skupinkách do Čech.  To, kolik psů se utratí a kde, je skutečně otázka. Vznesla jsem ohledně statistiky utracených zvířat dotaz na pana Matúša ze Státní veterinární a potravinové správy Slovenské republiky. Do dnešního dne neodpověděl.  Částečně vypovídající je vyjádření města Žiar nad Hronom, ve kterém se město hájí, že podle oficiální statistiky utratili od roku 2007 „pouze“  99 psů. Kolik jich bylo ve skutečnosti, když oficiální statistika přiznává 99 psů? O tom, že do skutečné evidence se dostane jen část psů utracených v KS, mezi slovenskými ochránci zvířat nikdo nepochybuje. Další otázkou je, kolik psů se skutečně dostane až do karantény. Některé odchytové služby prostě přijedou na žádost starosty do vesnice, všechny volně pobíhající psy odchytí a hned usmrtí. Může se jednat i o několik desítek psů usmrcených najednou.  O život takto přicházejí samozřejmě i zvířata, která mají majitele a prostě se jen na chvíli vzdálila od domu. Více se o těchto praktikách můžete dozvědět třeba v tomto článku.I když pes není utracen, čeká ho v KS většinou jen klec, beton, a trocha žrádla. Štěňata, která se zde narodí, nemají velké šance na přežití. Buď podlehnou parvoviróze nebo zejména v zimě prostě „jen“ neustojí podmínky karanténní stanice.  Správci nejkritizovanějších karanténních stanic se ve „svých“ KS chovají jako neomezení vládci. Odmítají dávat psy do dočasné péče, dělají problémy s rezervacemi, podle svého uvážení rozhodují o utrácení psů,  odmítají komunikovat s dobrovolníky, dělají různé naschvály, snaží se jak můžou, aby jim nikdo neviděl pod pokličku. Na druhou stranu ne každá KS je taková.

Zákon

Podle slovenských zákonů je možné  psa, který je považovaný za nechtěného, utratit prakticky hned po odchytu. Euthanasie psů probíhá často v absolutní anarchii. Psi, kteří vypadají vyloženě jako toulaví, se ani nedostanou do evidence. Po odchycení je prostě utratí a slehne se po nich zem. O tom, který pes bude utracen a kdy,  rozhodují někteří správci s absolutním cynismem. Jakákoliv kontrola je prakticky nemožná. Správci si dokážou věci zorganizovat tak, aby na ně nikdo nemohl.  Státní orgány nemají vůli věc řešit.

Útulky a karanténní stanice

Na Slovensku to mají zorganizované takto. Pro nelezené a toulavé psy a kočky tam mají útulky a karanténní stanice. Útulky jsou většinou soukromé a většinou jsou ok, snad kromě útulku v Korně, o kterém se vykládají opravdu divné věci. Karanténní stanice zřizuje stát. Jsou to v mnoha případech velmi nepřívětivá místa, kde zvířata nečeká nic hezkého a nejde jen o utrácení, které zákon povoluje. „Na vašu otázku v akých podmienkach psy v KS žijú môžem veľmi jednoducho odpovedať, sú nehumánne, “ odpověděla mi mailem inspektorka Slobody zvierat.

Petíciu podpísali registrovaní:

avatar Tatiana Gajdošová avatar Nelly Bedronova avatar Katka Vonkomerová avatar Nina Borošová avatar Veronika Bagínová avatar Peťa Ďatková avatar Tatiana Zvalová avatar Monika Grofčíková avatar Lucia Hudecová avatar Barbora Chmulíková avatar Kristína Čižmárová avatar Lenka Medvecká avatar Aďuška Bikerka :) avatar Andrea Prausová avatar Radka Pavúčková avatar Martina Vrzalová avatar Veronika Petlušová avatar Tatianka Kotláriková avatar Emilia Uhl avatar Luc W avatar Jana Mikulkova avatar Viera Špillarová avatar Veronika Luckynova avatar Erika Kosecka avatar Eva Sládečková avatar Alexa Mihalikova avatar Natalia Grznárová avatar Edita Ondrias avatar Leonie Lion avatar VERONIKA HRTANKOVA avatar Petra Čechová avatar Ivana Dufková avatar Alexandra Klausová avatar Samuel BENCSŐ avatar Simona Krajčovičová avatar niki avatar Veronika Čičmancová avatar Anna Lojdlova avatar Dorota Stiagelova avatar Petra Pavelková avatar Jan Marčík avatar Nera Iterová avatar Diduš Lásková avatar Lydia Bielova avatar Katarína Adamovičová avatar Denisa Petrovicova avatar Kajuš Szokolová avatar Veva Bezpriezviska avatar Kikush Smejko avatar Kamila Hrivniaková avatar Katarína Sučíková avatar Veronika Hradilová avatar Valéria Sudimáková avatar Alena Murgašová avatar avatar Nikola Bezáková avatar Pes Portal avatar Ana Jabrocka avatar Dominika Rejdová avatar Rea Patz
Petíciu podpísalo ľudí: 165
Cieľ petície: 900000 podpisov
Podpísať petíciu

Za jednotlivé petície zodpovedajú ich autori. Obsah a zameranie petcii nemusí byť v súlade s názormi a postojmi redakcie tulko.sk.

Osobné údaje získané na účely tejto petície nebudú žiadnym spôsobom spracovávané a okrem uvedených adresátov nebudú poskytnuté tretím osobám.

Zoznam podporovateľov bude zaslaný adresátom kampane.


Páči sa Vám to?




Zoznam podpisov

Vidia len iniciatori peticie, pre ochranu pre zverejnením osobných údajov.
Späť na začiatok