Řízení reprodukce u psů

Přirovnání složitosti reprodukčního systému k hodinovému stroji vystačí jen ke zdůraznění skutečnosti, že i přes zdánlivě hierarchické uspořádání jednotlivých složek je „každé kolečko“ stejně důležité pro chod systému. Neboli porucha na kterémkoliv úseku řízení pohlavních funkcí se zevně projeví poruchou rozmnožovací schopnosti.

článok 999

Rozmnožovací systém je daleko složitější, než jakýkoli stroj, především proto, že dokáže reagovat na vlivy z vnějšku i zevnitř organismu. Jeho součástí je totiž také kůra mozková, zpracovávající všechny informace a předávající příkazy k nižším centrům nervové soustavy. V případě řízení reprodukce části mezimozku zvané hypotalamus, označované také jako vlastní sexuální centrum, umístěné na spodině mozku. V tomto mimořádně zajímavém kousíčku mozkové tkáně dochází pak k začátku toho, čemu se odborně říká neurohumorální regulace. Znamená to převádění příkazů nejen nervovými vlákny („telegrafními dráty“), ale i krevním řečištěm, do kterého jsou v určitém množství, intervalech a druhu vyplavovány zvláštní chemické látky zvané hormony, schopné ovlivnit stav a funkci cílového orgánu svého působení.

Hypothalamus vylučuje do mozkových krevních cév nepatrná množství vysoce účinných látek, které přenášejí příkaz k „výrobě“ a uvolňování hormonů ovlivňujících přímo pohlavní funkce. Tyto výměšky hypotalamu se proto nazývají uvolňující („releasing“) faktory. Působí na další důležitou část mozku zvanou podvěsek mozkový (neboli hypofýza), který, ač velikosti hrášku, je velký výkonem i významem pro život. Hypofýza uvolňuje do krevního oběhu hormony přímo řídící činnost vlastních pohlavních žláz, nazývané gonadotropiny. Zejména významné jsou pro tuto oblast dva – tzv. folikuly stimulující hormon („FSH“) a luteinizační hormon („LH“) – na jejichž vzájemném poměru v krvi závisí stav funkce pohlavních žláz. FSH má na starosti růst a zrání vaječných váčků na vaječníku feny, u psů vývoj spermií ve varlatech. LH řídí dozrávání vaječného váčku a uvolnění zralého vajíčka, u psa sekreci samčího pohlavního hormonu testosteronu. FSH a LH společně pak vyvolávají tvorbu a uvolňování samičích pohlavních hormonů – estrogenů ve vaječných váčcích vaječníku. Tím jsme se ocitli na spodním konci jednoduchého schématu u vlastních výkonných pohlavních žláz a ostatního vnitřního i vnějšího pohlavního ústrojí.

Pohlavní žlázy „provokované“ gonadotropiny hypofýzy produkují pak samy svoje pohlavní hormony – estrogeny a progesteron u samic, testosteron u samců. tyto vlastní pohlavní hormony ovlivňují zejména u fen jak sexuální chování tak i stav pohlavních orgánů, jako jsou zevní známky barvení a hárání, změny sliznice dělohy a pochvy atd. Poněvadž kolují v krvi, dostanou se k podvěsku mozkovému – hypofýze, ve kterém zpětně ovlivňují sekreci svých nadřazených gonadotropinů, FSH a LH. Říká se tomu „zpětná vazba“ a je podstatou autoregulace celého systému.

Estrogeny a progesteron mají dále i význam pro normální průběh březosti a vznik porodu. Teď již začínáme tušit, že základem správné funkce takového složitého systému musí být především rovnováha a dokonalá souhra nervového systému a zúčastněných hormonů. Celý tento „orloj“ je pak řízen rytmem přírody, který nakonec řídí běh života všech živočichů. Kromě rovnovážného stavu je také jistě důležité i zachování neustálého spojení nervových center a výkonných pohlavních orgánů. Je tedy jenom samotná sféra rozmnožovací příkladem vysoce organizovaného autoregulačního řízení, kde všechno musí klapat.

Takový systém je jistě na jedné straně dokonalý a vysoce výkonný, ale na druhé straně citlivý a snadno zranitelný.


  © tulko.sk

Páči sa Vám to?


comments powered by Disqus

súvisiace články

6.11.2013 | | Autor: Jana Hrnčiarková | Zobrazený : 5633x
článok Chuť psa Mnozí autoři tvrdí, že psi nemají chuť a nebo jen velmi špatně vyvinutou. Psi však mají různé chutě a záleží především na tom, čím byl pes jako štěně krmen. Je řada psů, kteří žerou ovoce, řepu, ale i citrón.
14.10.2013 | | Autor: Jana Hrnčiarková | Zobrazený : 3440x
článok Rozdělení útlumů u psa Vzniká-li útlum v samotném centru podráždění, mluvíme o vnitřním útlumu. Je-li však útlum vyvolán podrážděním dalšího centra, vzniká útlum vnější. Tak jako reflexy, i útlumy jsou buď vrozené – nepodmíněné, nebo získané – podmíněné. Například vliv hárající se feny na psy je vrozený reflex, který bude trvale narušovat výcvik psů. Ale vlak v blízkosti cvičiště bude rušit výcvik pouze do té doby, nežli si na něho psi zvyknou.
23.9.2013 | | Autor: Štefan Strlík | Zobrazený : 22304x
článok Kostra psa Kostru psa a mačky tvorí lebka, chrbtica, rebrá, panva, kosti hrudníkovej a panvovej končatiny.
4.9.2013 | | Autor: Štefan Strlík | Zobrazený : 8150x
článok Poznáte chrup psa Šteňatám sa vo veku troch týždňov začínajú prerezávať zuby, pričom prvé rastú špiciaky a klieštiky , vzápätí stredniaky a krajniaky a asi o 10 dní začínajú vyrastať 4. , 3. a 2. črenovec.
30.8.2013 | | Autor: Štefan Strlík | Zobrazený : 7241x
článok Anatomická sústava psa V tomto článku si povieme niečo o sústavách psa ako je svalová sústava, tráviaca sústava, dýchacia sústava, srdcovo – cievna sústava, močová sústava, pohlavná sústava, nervová sústava a kožná sústava.
Späť na začiatok